Tip na výlet mamavis

Tip na výlet aneb užívejme přítomnost

Milí příznivci,

ráda bych se s vámi podělila o můj zážitek a zároveň vám doporučila zajímavý tip na výlet historickým motorovým vláčkem, ať už s dětmi nebo bez nich. 

Mít přátelé, kteří vám zavolají a doslova vás vytáhnou na dobrý výlet, je pro mne odtržením od práce, ale hlavně odpočinkem a pocitem radosti, že mám kolem sebe lidi, kteří chtějí se mnou strávit den. Svým způsobem nejde ani tak o výlet či cestu, ale o vaše naladění, umět se uvolnit, pustit každodenní starosti a užít si každý volný okamžik. Náš výlet obohacují i lidé, kteří jen tak projdou, usmějí se, prohodí pár slov nebo jen tvoří celek určitého místa.

IMG_20160521_130912

Milovníkům vlaků, ale i ostatním doporučuji sledovat stránky http://www.loko-motiv.cz/, které pro Vás připravují lidé, kteří jsou okouzleni starými historickými motorovými vlaky  a pro své obdivovatelé pořádají akce do dob minulých.

Jen musím upozornit netrpělivce jako jsem já, že historické vlaky jsou velmi pomalé. V jednu chvíli jsem myslela, že naše lokomotiva jménem Hurvínek nedojede k cíli a my půjdeme pěšky.

Avšak i to má  své kouzlo, být v tichosti a pozorovat krásu okolí, neboť komunikace s přáteli není možná. Lokomotiva Hurvínek vám dopřeje takový komfort, a to ve smyslu věnovat se pouze sám sobě :-), či jen pozorovat pomalu ubíhající krajinu a to velmi pečlivě. Přemýšlela jsem o pomalosti dřívější doby, o pozorovacích schopnostech lidí, o času věnovaném pouze sobě.

Dnešní zrychlená doba tento komfort nenabízí.  Avšak i přesto dokáži vidět krásu dnešní doby v její technologii a vývoji.

Občas se zastavit, zpomalit a uvědomit si krásu okolí, najít si čas pouze pro sebe nebo si někdy najít podobný tip výletu stojí za  zamyšlenou 

Kamarád měl na mne otázku:  zda bych jela tímto vlakem do Brna. Zbláznila bych se. 

Po cca hodince jízdy vlakem z Chomutova na Křímov nás přivítala zcela neobvykle, přímo v kolejišti, rocková kapela Sundiál. Poslech zde

IMG_20160521_140302

Po krásném poslechu a po výtečných špekáčcích jsme vyrazili dál. Čekal nás výstup na Šebík, kde jsme zavítali do místní hospůdky s milou obsluhou a pravou českou kuchyní. Zelňačka a česnečka neměla chybu.

Sjezd dolů ze Šebíku – božská dokonalost.

Zastávka v Chomutovské hospůdce už neměla takové kouzlo, ale konečně jsme měli čas popovídat si. Náš kamarád Míra, který je velitel hasičského sboru nás poučil o opatrnosti na silnici, a obohatil o nový pohled na tuto práci.

Uvědomila jsem si, že vůbec netušíme, jaká je pracovní náplň u různých profesí, dokud s nimi nepřijdeme přímo do kontaktu, nebo se někdo jen tak nerozvypráví a nepoučí nás.

Záchrana životů zůstává tabu, náš vděk nečekají ani nedostávají, utěšující slova a klid při dopravní nehodě jsou v našich světech samozřejmá. Spíše se rozčilujeme, když stojíme při dopravní zácpě netušíc, že se možná zachraňuje lidský život.

Při našich výjezdech v rámci propagace MAMAVIS zábalů, jsme často svědky uzavřených silnic, nebo omezeného provozu. Plně si neuvědomuji, že se možná právě někomu v tomto okamžiku zcela mění svět a nebo také bohužel končí.

Zastav se, nepospíchej a zpomal mi nezní v uších, v mé hlavě probíhá jen myšlenka nad ztrátou času a zpoždění na dané místo.

Snažím se jít příkladem… jsem poučená a polepšená.

Nyní se učím býti vděčná za věci, které mám, učím se děkovat lidem, kteří to vůbec nečekají. Věnuji čas přítomnému okamžiku. Nemyslím na zítřek či na věci co se již udály. Nepoužívám slova kdyby, snad, možná.

Tímto děkuji nejen hasičům za jejich ušlechtilou práci a tleskám všem, kteří se umí zastavit a užívat si přítomný okamžik 

Sedám na své kolo a jedu domů. Po krásném výletě a nových myšlenkách si mé tělo zaslouží odpočinek, ba i masáž a zábal lýtek a kolen. Svá lýtka a chodidla masíruji, mažu kokosovým olejem a zabaluji do zábalových bačkor Mamavis. Lýtkům dopřeji zábal, který je úžasný po svalové námaze, pomáhá při regeneraci a k celkovému zklidnění po výkonu – více instruktážní video – zábal na lýtka, kolena a lokty.

Užívám si zasloužený odpočinek, který samozřejmě také vřele doporučuji. 

Krásný den všem

medium časopis a mamavis

MAMAVIS v časopise Medium – Priessnitzovy zábalové pásy pro děti i dospělé

Vážení čtenáři časopisu Medium,                                                   

rády bychom vás touto cestou seznámily s naší činností a sdílely náš příběh o tvořivosti, síle nás žen a inspirovaly vás k tvorbě vašich nápadů. Jsme maminky, které se na rodičovské dovolené začaly zabývat výrobou Priessnitzových zábalových pásů pro děti i dospělé. Přestože je tento způsob léčby velice účinný a léty prověřený, jeho proveditelnost je někdy velice nelehká, zejména u malých neposedných dětí.

Medium foto

Právě tato zkušenost někdy vede rodiče k tomu, že vše po prvním nezdařeném pokusu vzdají a upřednostní pohodlnější ,,chemii“ před přírodou a samotnou obranyschopností těla. Vzaly jsme si za cíl šířit naší myšlenku a seznamovat veřejnost s tím, že v dnešní době již existuje Priessnitzův zábal hotový a navíc má vícero využití. Snažíme se ve spojení s našimi výrobky o popularizaci této staré a velice osvědčené metody léčby s kterou přišel Vincent Priessnitz již v 1. pol. 19. st.

Jmenujeme se MAMAVIS (Máma, která ví)… a vše začalo tím, když jedné z nás dětská lékařka naordinovala provést doma dceři tzv. Priessnitzův zábal hrudníku. Právě náročnost provedení u malého dítěte ji přivedla k nápadu, sloučit všechny 3 vrstvy v jednu a po společné konzultaci s pediatričkou vznikl první dětský zábal na hrudník. Již není třeba kolem dítěte nebo sebe ovinovat mokrou plenu, igelit a poté např. suchý ručník. V našem zábalu je již zapošitá speciální fólie spolu se zateplenou vrstvou a pouze se odnímá textilní vložka. Tato část se namočí do studené či vlažné vody a opět se vrátí zpět tak, že se podvleče pod pásky, které ji drží na místě. Takto připravený zábal se umístí a upevní na požadované místo pomocí suchého zipu. Náš víceúčelový hrudní zábal je uvnitř také opatřen kapsičkou do které lze, v případě potřeby, vložit nakrájenou cibuli či jinou antiseptickou látku, jejíž inhalace příznivě působí na rýmu a kašel. Vřele doporučujeme, vyzkoušeno u dětí i dospělých. Do této kapsičky lze také vložit naše polštářky s třešňovými pecičkami (nahřáté či zchlazené) a použít jej např. na bříško (dětské koliky, jiné bolení), nebo jej lze umístit na kyčle při zánětu kyčlí. Dětský zábal je navíc opatřen posuvnými ramínky, které ho udrží na svém místě, nic nepadá a nesjíždí, takže účinek je 100% a dítě se cítí pohodlně.      

20160308_081321

Naše zábaly Vám pomohou s řadou potíží, jako jsou již zmiňované dětské neduhy spolu s růstovými bolestmi, dále pak u žen jsou to zejména menstruační bolesti, v období mateřství lze pomocí teplého zábalu podpořit laktaci nebo studeného tvarohového zábalu léčit a tlumit záněty prsou při kojení. Další využití je např. při bolestech kloubů, zad, ledvin, bolesti krční páteře a šíje, bolestech svalů z nadměrné zátěže, revmatických obtížích, poúrazových stavech, tlumí různé otoky i ty po bodnutí hmyzem, avšak nejčastěji jsou to potíže spojené s nachlazením jako je rýma a kašel. V tuto chvíli tvoří náš sortiment zábaly na krk a šíji, ramena a šíji, hruď, lokty, kolena, lýtka, dále pak zábalové rukavice a bačkory a také šátek pro kojící matky. Věřte, že už nyní máme další nápady, jak tuto rodinu ještě rozšíříme. Abychom léčivý účinek ještě posílily, nechaly jsme se při výběru barev materiálu (příjemný bavlněný úplet) inspirovat barvami čaker, např. na zábal krku doporučujeme barvu modrou k posílení krční čakry, zábal hrudníku doporučujeme zase v barvě zelené k posílení čakry srdeční. Jelikož nás všechny spojuje i duchovní rozměr bytí, není divu, že se i tyto věci promítají do naší práce a konání. Přejeme si, aby jste se v našich zábalech cítili tak příjemně, jako v obětí vaší milované maminky. Více o nás, našich zábalech a jejich využití naleznete na www.mamavis.cz.

Tento článek nelze ukončit jinak, než vzpomínkou na pozoruhodnou osobnost českého léčitelství V. Priessnitze, který je nám v mnoha směrech velkou inspirací. Má naše sympatie zejména kvůli jeho vztahu k přírodě, která mu byla největší učitelkou a on jejím nadaným žákem s mimořádnými pozorovacími schopnostmi, díky kterým mohl vzniknout jeden z prvních způsobů vodoléčby. V tuto chvíli je víc než vhodné mu za tento velký přínos alespoň poděkovat… Mistře DĚKUJEME…

Meduňka

Priessnitzovy léčivé zábaly v časopise Meduňka

Časopis Meduňka č. 6 / 2016 s podtitulem

„Šťastné děti, zdravá rodina“

20160528_093149

PRIESSNITZOVY LÉČIVÉ ZÁBALY

  Rády bychom s vámi touto cestou sdílely náš příběh o tvořivosti, síle nás žen a inspirovaly vás k realizaci vašich nápadů, tak jako nás inspiroval a stále inspiruje svou nelehkou, ale vítěznou cestou Vincenz Priessnitz. Jsme maminky, které se již na rodičovské dovolené začaly zabývat výrobou Priessnitzových zábalových pásů pro děti i dospělé. Přestože je tento způsob léčby velice účinný a léty prověřený, jeho proveditelnost je i v 21. století stále nesnadná a nekomfortní, zejména u malých neposedných dětí. Právě tato zkušenost může někdy rodiče vést k tomu, že vše po prvním nezdařeném pokusu vzdají a upřednostní pohodlnější ‚chemii‘ před přírodou a vlastní obranyschopností těla. Vzaly jsme si za cíl šířit tuto léty osvědčenou přírodní metodu léčby pomocí našich zábalů a přednášek a seznamovat tak veřejnost s tím, že v dnešní době již existuje Priessnitzův zábal tzv. hotový a navíc má vícero využití. Lze jej použít buď mokrou formou (klasický Priessnitz), nebo suchou formou, ve spojení s našimi polštářky s třešňovými pecičkami, nebo pohankovými slupkami. Snažíme se ve spojení s našimi výrobky o popularizaci této staré a velice osvědčené metody, s kterou přišel fenomén českého léčitelství Vincenz Priessnitz již v 1. pol. 19. st.

20160528_093710

Vincenz Priessnitz

  Kdo vlastně byl Vincenz Priessnitz? Výstižně přezdívaný též jako vodní lékař, který již tenkrát objevil léčivou sílu vody, když jako dítě pozoroval zraněnou srnku, která si pravidelně chodila omývat svoji poraněnou nohu k horskému prameni, a to až do úplného vyléčení. Tento zážitek se mu vybavil, když mu ve dvanácti letech otěže přiskříply a pohmoždily ruku při práci s koňmi. Mladý Priessnitz se už v tomto věku musel plně starat o hospodářství svého otce, který krátce po smrti nejstaršího syna oslepl. Vincenz si po vzoru srny intuitivně začal léčit pohmožděnou ruku studenou vodou, protože už tenkrát vnímal její léčivé účinky. Ruku si balil do studených zábalů, přičemž rychlé uzdravení na sebe nenechalo dlouho čekat a jeho domněnku mu to jen potvrdilo.

  Jelikož víme, že životní náhody neexistují, byl jeho další a zásadní úraz v 16 letech jen dalším dílkem ze skládanky na jeho dlouhé cestě, která ho dovedla až k položení základů dnešní uznávané hydroterapie. Bylo mu teprve šestnáct let, když mu opět při práci na jejich hospodářství splašený koňský povoz vážně poranil hrudník. Přivolaný ranhojič konstatoval tak vážná zranění, že bude zázrakem, když to hoch vůbec přežije, a když ano, tak s těžkými trvalými následky po zbytek života. Navzdory tomuto ortelu se Vincenz Priessnitz dokázal uzdravit. Musel to být neskutečně statečný mladý muž, který věděl co dělá, když si dle dochovaných dokumentů rovnal polámaná žebra pomocí židle a mamince poručil balit ho do studených zábalů. Brzy se po kraji rozneslo jeho zázračné uzdravení a mladý Vincenz začal postupně léčit nejdříve zvířata a následně i lidí z okolí, kteří jej začali hojně vyhledávat sami. Přes veškerý obdiv přišlo i nařčení ze stran ranhojičů a lékařů ze spolčení se s ďáblem. Ani toto nebezpečné obvinění Priessnitze nepřimělo vzdát se své cesty. Svými činy a prokazatelnými výsledky u svých pacientů si následně dokázal všechny naklonit na svou stranu. Po několika letech jeho působení se malá osada Grafenberk nedaleko dnešního Jeseníku stala postupně lázeňskou oblastí.

Nyní je na místě zmínit, v čem vlastně spočívá léčivá síla zábalů a studené vody.

Z čistě lékařského hlediska a velmi zjednodušeně laicky řečeno se v místě přiložení studeného obkladu dané místo prudce zchladí, přičemž tělo se snaží teplotu opět vyrovnat, dochází tak k prokrvení, což je žádoucí léčebný efekt, který pomáhá při léčbě různých zranění i řadě neduhů jako je nachlazení, revmatické potíže, bolesti svalů, kloubů apod. Konkrétně například při onemocnění dolních cest dýchacích, hrudník zábalem krátce zchladíme, poté vlivem tělesné teploty a zateplené vrstvy zahříváme až k žádoucímu přehřátí, tj. léčivému prokrvení. My však víme, že samotnou léčbu lze posílit i ozdravnou myšlenkou, jež lze promítnout do vody kterou pijeme či z které zábal připravujeme.

  Díky nasbíraným informacím a vlastním zkušenostem už dnes víme, jak důležitý je samotný přístup k vodě jako takové. Spočívá v ní totiž velká léčivá síla (viz. kniha japonského vědce Masaru Emoto Léčivá síla vody), který jako první dokázal, že voda umí přijímat informace, které jí předáme a zdokumentoval to pomocí fotografií jednotlivých krystalů vody. Svým studiem vody zjistil, že jí lze ovlivnit pozitivně či negativně např. hudbou, vyřčeným slovem, symbolem pod ní umístěným apod. Všechny tyto informace doporučujeme využít spolu s našimi zábaly a posílit tak jejich účinek.

Jak pomoci dětem i dospělým a kdo jsme my?

  Jmenujeme se MAMAVIS (Máma, která ví)… a vše začalo tím, když mojí kolegyni Martině Štefankové, zakladatelce společnosti Mamavis, dětská lékařka MUDr. Ivana Kadlecová z Klášterce nad Ohří doporučila provést její dceři Natálce (tehdy cca 1,5 roku) tzv. Priessnitzův zábal na hrudník. Právě náročnost provedení u malého dítěte ji přivedla k nápadu, sloučit všechny 3 vrstvy v jednu a po společné konzultaci s pediatričkou vznikl první dětský zábal na hrudník. Již tedy není třeba kolem dítěte nebo sebe ovinovat mokrou plenu, igelit a poté např. suchý ručník – vše je již připraveno. Možná vás teď napadne, Priessnitz jistě nepoužíval pro své zábaly igelit. Je to pravda, ale z dochovaných dokumentů je známo, že v některých případech používal tzv. voskované plátno, aby dosáhl efektu zapaření. V našem zábalu je již zapošitá speciální fólie spolu se zateplenou vrstvou a pouze se odnímá textilní vložka. Tato část se namočí do studené vody a opět se vrátí zpět tak, že se podvleče pod pásky, které ji drží na místě. Takto připravený zábal se umístí a upevní na požadované místo pomocí suchého zipu. Náš víceúčelový hrudní zábal je uvnitř také opatřen kapsičkou, do které lze, v případě potřeby, vložit nakrájenou cibuli či jinou antiseptickou látku, jejíž inhalace rychle pomáhá zbavit se rýmy a kašle. Vřele doporučujeme, vyzkoušeno u našich dětí i u nás dospělých. Do této kapsičky lze také vložit naše polštářky s třešňovými pecičkami nebo pohankovými slupkami (třešňové pecky lze nahřát či zchladit) a použít je např. na bříško při dětské kolice či nadýmání, nebo je lze umístit na kyčle při bolestech kyčlí. Dětský zábal je navíc opatřen posuvnými ramínky, které ho udrží na svém místě, nic nepadá a nesjíždí, takže účinek je 100% a dítě se cítí pohodlně. Již tedy žádné igelity, mokré pleny, ručníky apod. Dopřejte svému dítěti, ale i sobě komfortní pocit už v tak nekomfortní situaci, jako je období nemoci.

  Tyto zábaly vám pomohou s řadou potíží, jako jsou již zmiňované dětské neduhy, růstové bolesti, ženám pomohou zejména s menstruačními bolestmi. V období mateřství lze pomocí teplého zábalu podpořit laktaci nebo studeného tvarohového zábalu léčit a tlumit záněty prsou při kojení. Další využití je např. při bolestech kloubů, zad, ledvin, bolesti krční páteře a šíje, bolestech svalů z nadměrné zátěže, při revmatických obtížích, poúrazových stavech, dokážou také tlumit různé otoky i ty po bodnutí hmyzem, avšak nejčastěji jsou to potíže spojené s nachlazením jako je rýma a kašel. V tuto chvíli tvoří náš sortiment zábaly na krk a šíji, ramena a šíji, hruď, lokty, kolena, lýtka, dále pak zábalové rukavice a bačkory a také šátek pro kojící matky – e-shop www.mamavis.cz. Věřte, že už nyní máme další nápady, jak tuto rodinu ještě rozšíříme.

  Abychom léčivý účinek ještě posílily, nechaly jsme se při výběru barev materiálu (příjemný bavlněný úplet) inspirovat barvami čaker, např. na zábal krku doporučujeme barvu modrou k posílení krční čakry, zábal hrudníku doporučujeme zase v barvě zelené k posílení čakry srdeční. Jelikož nás všechny spojuje i duchovní rozměr bytí, není divu, že se i tyto věci promítají do naší práce a konání. Přejeme si, abyste se v těchto zábalech cítili tak příjemně, jako v objetí vaší milované maminky.

DSC_0497

  Ráda bych přidala k dobru i svoje zkušenosti a to nejdříve s růstovými bolestmi u naší tříleté dcery. Teď už vím co dělat, když se dcera v noci vzbudí s pláčem a naříká, že ji zase bolí nožičky. Vím, že od bolesti rychle pomůže studený zábal a dcera po chvíli v klidu usne, aniž by se dále budila. Ale vždy tomu tak nebylo. Mám stále živě v paměti, jak vyplašená a vystresovaná jsem byla, když se mi dcera několikrát za noc vzbudila s pláčem, že jí bolí nožička a já nevěděla co dělat. Manžel na služební cestě, takže nebylo s kým se poradit a s kým vypjatou situaci sdílet. Vím, že moje pocity bezmoci dceři moc nepomáhaly, naopak jsem svojí nejistotou a bezradností celou situaci jen zhoršovala. Chodila jsem v jednu hodinu v noci po pokoji s plačící dcerou v náručí a nevěděla co dělat. Samozřejmě se mi nabízela možnost použit čípek proti bolesti, ale věřila jsem, že to zvládneme i bez toho. Asi po dvaceti minutách jsem znavenou dceru položila do postele a padla vedle ní. Usnuly jsme, ale po chvíli vše začalo nanovo. Dále vás už podrobnostmi zatěžovat nebudu, ale na čípek došlo. Bolesti se bohužel občas znovu vracely, a tak jsem hledala jiné řešení. Po čase se ke mně dostala informace, že velice dobře pomáhají studené zábaly. Netrvalo dlouho a příležitost k jejich vyzkoušení na sebe nenechala dlouho čekat. Došlo tedy na studený zábal pomocí našeho Mamavis zábalového pásu na lokty, kolena a lýtka. Nestačila jsem se divit, jak rychle se Fanynka zklidnila a usnula. Až v této chvíli jsem docenila, že se skrze něj voda neprosákne ven, a dcera tak mohla klidně zůstat spát v posteli pod peřinou. Ve spánku jsem jí zábal po chvíli sundala a do rána se už neprobudila. Moje druhá zkušenost je s použitím zábalu na hrudník, opět u mé dcery a to když mi jej doporučila naše dětská lékařka. Pamatuji si, jak jsem jí byla tehdy vděčná, když mi zároveň s doporučením provést dceři tzv. Priessnitz na hrudník, podala informační leták a doporučila zakoupit již hotový zábal v naší lékárně. Musím říct, že jsem se tohoto doporučení už předem obávala. V hlavě jsem měla ještě čerstvou vzpomínku, jak jsem se již kdysi o tento zábal doma pokoušela. Ta představa, jak dceru znovu přemlouvám ať chvíli v klidu postojí, abych jí mohla dát mokrou studenou plenu kolem hrudníku, pak kolem ní omotat potravinovou fólii a na závěr ručník se slovy, že to přeci není tak hrozné, mě jímala hrůza. Abyste rozuměli, v té době jsem ještě byla na rodičovské dovolené a pro Mamavis jsem ještě nepracovala. Byla to právě kladná zkušenost s tímto zábalem, která mě nadchla natolik, že dnes pro tuto společnost pracuji. Nicméně, abych se vrátila k původní myšlence, zábal tenkrát dceři opravdu pomohl a ve spojení s cibulí, kterou jsem dle instrukcí dala do vnitřní kapsičky, rychle zažehnal kašel i rýmu. Podchytily jsme to zavčasu. Také mě velice těší přístup naší paní dětské lékařky MUDr. Ivany Kadlecové, že nám v dnešní době, kdy je na trhu tolik přípravků, doporučila osvědčené přírodní postupy léčby.

  Dnes už vím, jak se zachovat, když se objeví první příznaky zdravotních potíží, jako jsou např. opakované růstové bolesti, nebo počátek nachlazení, aniž bych při tom hned musela sáhnout po přípravcích z lékárny. Dodalo mi to sebedůvěru a vnitřní klid, který se samozřejmě odráží i v jednání a komunikaci s dítětem. Je to úlevné, když přesně víte, co v danou chvíli udělat. Nepanikaříte, slepě nekonejšíte, ale s klidným hlasem promlouváte a ujišťujete, že za chvíli bude po trápení a víte, že váš brouček bude moci zase v klidu spát.

  Jsme mámy, které už něco málo vědí, a svoje zkušenosti chtějí sdílet i s ostatními rodiči. Chceme vám předat nadšení, že naše vylepšené a námi vyzkoušené zábaly pomáhají a že vám tak mohou usnadnit jejich provedení. Některé z našich příběhů si můžete přečíst i na našem blogu. Možná se i zasmějete.

  Tento článek určený vám, čtenářům Meduňky nelze ukončit jinak, než vzpomínkou na pozoruhodnou osobnost, jakou V. Priessnitz jistě byl a který je nám v mnoha směrech velkou inspirací. Má naše sympatie zejména kvůli jeho vztahu k přírodě, která mu byla největší učitelkou a on jejím nadaným žákem s mimořádnými pozorovacími schopnostmi, díky kterým mohl vzniknout jeden z prvních způsobů vodoléčby. V tuto chvíli je víc než vhodné mu za tento velký přínos poděkovat, takže tak činíme: děkujeme Mistře.

V závěru musím zmínit, že je to již po druhé, co se MAMAVIS prezentuje v tisku. Předchozí článek byl uveřejněn v časopise Medium pod názvem Priessnitzovy zábaly pro děti a dospělé.

mamavis workshop

Když je práce zábavou

Dne 6.4. 2016 v 18.00 hod. se uskutečnila naše prezentace, na kterou jsme byly pozvány skvělými ženami pí. Ilonou Kindlovou a pí. Ivou Vopičkovou, z neméně skvělého lázeňského Domu Salve v Chomutově, Na Příkopech 5579. Byly jsme uvedeny mezi další úžasné ženy tvořící ženský kruh, plný krásné, jak jinak než ženské energie. Tyto slečny a paní se pravidelně scházejí za účelem tance a cvičení zvaném Mohendžodáro, aby postupně objevily sebe samé v plné své kráse a své přirozené čisté ženské energii. Už jen tak sedět s nimi v kruhu bylo uvolňující a obohacující. Dostaly jsme prostor promluvit o nás, o zábalech, o vodě a dokonce i o námi používaném menstruačním kalíšku, který bychom rády v budoucnu zařadily do našeho stávajícího sortimentu v našem e-shopu, spolu se skleněnými lahvemi na pití.

Dům Salve
Dům Salve

Musím přiznat, že se nám v ten den večer už vůbec nikam nechtělo. Měly jsme za sebou jednání v Praze a ačkoli jsme jely jen jako spolujezdci, utahané jsme byly i tak. Navíc Martina po cestě několikrát zvracela, nesnese být jen spolujezdec, naštěstí to vždy stihla mimo auto, jinak by nás asi bylo víc. Ani se mi nechce pomyslet…  Nicméně po příjezdu do Domu Salve jsme pochopily, že tentokrát jsme nepřijely energii jen sdílet, ale hlavně nasát plnými doušky. Paní Ilona nám pomohla splynout s ženami v kruhu zapůjčením krásných šátků. Tímto bychom jí ještě jednou rády poděkovaly za její podanou ruku a osobní přístup. Již při našem předchozím setkání jsme si moc mile popovídaly a zabrousily jsme i do začátků podnikání s její kolegyní Ivou Vopičkovou. Lázeňský Dům Salve má dnes už své základy pevně spjaty se zemí a vede si moc dobře. Pohoda a klid na vás dýchne už při vstupu do dveří, přičemž problémy a starosti milerádi necháte za nimi. Vybavení je tu nejen účelné, ale dotváří zde příjemnou a klidnou atmosféru, o kterou tu všichni usilují. Personál je zde vysoce kvalifikován, aby vám dokázal s nejvyšší odborností efektivně pomoci. Postarají se o vás zkušení fyzioterapeuti, maséři s potřebným vzděláním a praxí, lektoři různých cvičení, nebo vám se vším poradí příjemné slečny v recepci.

Naše prezentace
Naše prezentace

S důvěrou se na ně můžete obrátit o individuální radu a pomoc. Navíc i zde je možné zakoupit, nebo si objednat naše zábaly Mamavis. Oběma ženám se naše činnost líbí, fandí nám a právě díky nim, nám bylo umožněno i tohle krásné setkání s kolektivem usmívajících se žen v čele s Martinou Výbornou – lektorkou kurzu Mohendžodára v Chomutově. Už první pohled na tuto krásnou ženu vás pohladí a příjemně naladí. Vzrušující ženskost a tajemnost z ní zcela vyzařuje a sálá.

Naše prezentace zábalů

Čas v kruhu tak rychle utekl a my se cítíme krásně žensky uvolněné a nabyté energií, i když se můj žaludek jasně hlásí o alespoň malý přísun jídla. Je mi to jedno, klidně bych tam s nimi seděla a cítila se krásně žensky dál.  Jo jo, jedna z dalších chvil, kdy pro nás práce nebyla práce, ale zábava. Náš cíl je, aby tyto chvíle převládly nad těmi, při kterých si pracovní zápřah zcela uvědomujeme – plánování jízd, schůzek, měsíční výkazy, tvorba ceníků apod. Takže práci zdar, ale pokud možno s úsměvem. 

mamavis tým

Jsme holky v kurzu :)

Před nedávnem jsme se přihlásily do online kurzu Podnikání z pláže Stáni Mrázkové a to doslova za 5 min. 12 hod., že by už naše tradice? Není to poprvé a už se tomu smějeme, asi to má pak pro nás větší kouzlo.  Učíme se všechno možné a občas i nemožné ohledně online podnikání tj. psaní eBooku, tvorba blogu, psaní článků, e-mailové komunikace, natáčení videí apod. No máme hlavu jako balón, ale baví nás to! A o tom to všechno je, když vás něco baví je fajn to následovat a nesejít z cesty, více v článku Martiny Š. Naše síla je v nás.

I když někdy je to sakra těžké, hlásí se prokrastinace a taky naše děti, které v daný moment vůbec, ale vůbec nezajímá, že už vám zbývá třeba jen 10 minut k dokončení úkolu, protože potřebují zrovna napít, čůrat nebo malovat vodovkama anebo radši plastelína? Ne ne, mačkat čudlíky klávesnice bude lepší :-), alespoň mamince pomůžu… Trpělivost hlavně trpělivost. Je fakt, že večer se pracuje lépe, klid a ticho, ale to se zase tělo začíná hlásit o svůj klid a spánek, když se ve 2.00 ráno snažíte dohnat co můžete. V 5.45 hod. zvoní budík, vstávat hola hola školka a práce volá, ajajaj s úsměvem do nového dne!  Úspěch není zdarma a bez odříkání, a tak se začne někde uvnitř hlavy hlásit pan rozum a ptát se, zda to má vše smysl a proč si radši večer nečíst knížku, nebo si třeba nedat vínko s manželem?

No a pak vám druhý den, když už rozum rozjíždí svůj negativní monolog, zazvoní pošťák a dá vám krabici jakože dárek! Nedočkavě řežu, trhám, škubu a uvnitř je kokos… cože kokos a originál zabalený z Thajska? Už mi dochází odkud vítr vane. Jde o víc než milé překvapení od Stáni Mrázkové a další úkol z kurzu, protože jak se dočítám v doprovodném dopise, úkolem je, zjistit si, jak se správně kokos „otvírá“. Super, i kdyby nic, minimálně si odneseme i s ostatními účastníky zájezdu na pláž informaci jak na kokos, nebo spíše do kokosu.  Další úkol zněl, pořídit foto s kokosákem a poslat k pobavení ostatních členů kurzu na fb do uzavřené skupiny, nebo i svých přátel. Vše už dávno splněno a výsledné foto připojuji i zde s podtitulkem Zatím jen u nás v kuchyni pod Dracenou, příští bude z pláže. 

Kokosák
Kokos

Takže rozum neposlouchám a jde se dál tvořit, snažit se a hlavně nesejít z cesty. Úspěch je jen pro ty co vytrvají! Již jsme spustily náš nový blog www.mamavis.cz, kde právě nyní čtete tento článek a také náš 1. eBOOK ZDARMA je již hotov a bude spuštěn 22. 04. 2016 název – Maminka podnikatelkou z 1+1 na plný úvazek aneb jak jsem patentovala svůj nápad – Jde o příběh, který vám ukáže, že náhody neexistují, příběh, který vám dodá sílu jít svou cestou, přestože rozum občas velí NE  + něco ze zákulisí vzniku a cesty společnosti Mamavis – Máma, která ví… autorka Martina Štefanková, úprava textu Gita Vaňková, odborná korektura Eva Culková a Mgr. Alena Tučímová.

driving

Řídit svůj život

Inspirovala jsem se dnešní jízdou do Prahy dne 6.4.2016, kdy jsme rozebírali společně s Honzou a Gitou můj e-book – Maminka podnikatelkou na plný úvazek. V knize popisuji svůj osobní příběh, který si můžete stáhnout zde.

Jejich slova zněla, vždyť tam ještě nejsme, jsme na začátku, nevypadáš tak spokojeně, očekávali jsme přeci s naším patentovaným knowhow okamžitý rozjezd, ne dlouhodobou těžkou cestu, kterou ještě navíc neznáme a učíme se za pochodu. Zní to jako bychom byli milionáři a seděli doma na zadku a ještě máme čas se svěřovat a psát e-Booky a články.  Něco tam chybí, buď počkej až budeš mít barák a milujícího partnera a nebo dopiš jak jsme na tom.

DSC_0309

A jak na tom vlastně jsme?

Honza řídí auto a mně se dělá zle, zvracím, potřebuji se chytit volantu a šlapat na pedál, zařadit jedničku, dvojku,

trojku, čtyřku a hurááá pětka. Avšak někdy chci prudce zastavit a vzdát to, vystoupit a přenechat volant někomu jinému. Občas i zastavit, projít se, udělat si týdenní volno a snad i znova nastoupit, neboť mne stále něco žene a říká: „To je ta cesta…“

Když už je největší krize, tak přijdou okamžiky či momenty ve formě nadšení lidí, jejich pomocná ruka a víra v nás.

Zase si sednu za volant a řadím jedničku. Naše jízda je klikatá a někdy hodně do kopce, který je šíleně dlouhý, ale víme, že jednoho dne ten kopec vyjedeme, takže se učíme řadit jedničku, dvojku, trojku, čtyřku i pětku. Občas jsme přeskočili z jedničky na pětku a poučením nám byl tvrdý pád. Učíme se trpělivosti a připravenosti na naší pětku. Nyní jsme v kopci a občas potřebujeme zatlačit nebo alespoň povzbudit. 

Jak jsme tedy na tom?

Sedím u pc, jsou 4 hodiny ráno, píši e-book či tvořím e-shop a dolaďuji opravy, které se zdají býti nekonečné, připravuji plán na další měsíc a odesílám slíbené maily. Avšak vše vidím stále pozitivně. Dokážu vidět první květy v maličkostech, jako je příchod inspirace, noví přátelé, nadšení lidí, nové objednávky, podařený výjezd, podařená promo akce, přidání nových přátel na facebooku, pozitivní komentář na stránkách a mohu pokračovat….

Jak jsme tedy na tom?

Pomalu se rozjíždíme, náš tým sedí a drží volant, řadíme jedničku a nepředbíháme události. Jsme na začátku naší cesty. Připraveni se rozjet do kopce, občas podřadíme, ale jedeme. 

Při cestě do Prahy se bavíme a vymýšlíme nová témata článků, tj. jak vás zaujmout nadpisem. Co vlastně vůbec lidé čtou? Jak na lepší sexuální život? Vstal z mrtvých či někdo umřel ?

A jak s tím souvisí Priessnitz?

Bavíme se hláškami: Již žádná nudle při sexu, Manžel již nemá nudli u nosu při sexu nebo Zlepšil se mi sexuální život díky VP.

Dokážeme si odlehčit životní starosti a smát se. Tím bych ukončila téma – Jak na tom vlastně jsme. Jsme na tom v mých budoucích očích jako velká značka Mamavis, v přítomném okamžiku jako žáci, kteří se rozjíždí a občas i nabourají. Více Výjezd do Podbořan 

Vystupujeme z auta a jdeme na schůzku s velkou sítí lékáren. Jdeme pozdě. Pan Bakaj se nezlobí a dává nám příležitost se představit. Otevíráme se natolik, že opravdu říkáme Jak na tom jsme. Vše vyslechne se slovy „Chci Vám pomoct“.

Je před námi ještě hodně hodně práce a učení. Vážíme si každé zkušenosti, která nás posune dál. Je krásné pozorovat, jak se nic neděje náhodou a v pravou chvíli potkáváme ty pravé lidi i na pozicích, kde bychom je vůbec nečekali. Překvapují nás svou ochotou, přátelským a vstřícným přístupem, vyjednávají kvůli nám výjimky a snaží se pro nás udělat víc, než je jejich povinností. Velice si toho vážíme! Jdeme dál, nechceme tyto lidi zklamat, ale hlavně nechceme zklamat sami sebe, už jsme ušli velký kus cesty a rozhodně to nehodláme zabalit, i když jinak rádi balíme, ovíjíme s láskou.  Tímto děkujeme všem dobrým lidem, kteří nám kdy pomohli a pomáhají. Také děkujeme našim rodinám za trpělivost  a podporu, jelikož bez nich by to fakt nešlo.

Tak a teď už jen obdržet nějakou pěknou cenu, třeba za výrobek, nebo podnikatele roku.  Legrace musí být…

mamavis - udělejme něco pro sebe

Udělejme něco pro sebe!

Návštěva Domova pro osoby se zdravotním postižením, Dvořákova 1128, Kadaň

Více zde: Domov pro osoby se zdravotním postižením v Kadani

Ráda bych Vám touto cestou sdělila náš zážitek a hluboké uvědomění si životních hodnot, které si z této návštěvy odnášíme. Zábalové pásy Mamavis – Máma, která ví… nabízíme i v zařízeních, kde mohou usnadnit péči sestřičkám o zdravotně znevýhodněné děti a dospělé.

PS: Zábaly se moc líbily a jistě se stanou užitečným a praktickým pomocníkem v péči o klienty.

Děkujeme za přívětivé setkání s vedoucí tohoto zařízení paní Dagmar Bečvářovou a staniční sestrou Václavou Svobodovou, taktéž děkujeme, že nám bylo nabídnuto nahlédnout do zákulisí tohoto domova. Ano domova, jelikož prostory zdaleka nepřipomínají možná očekávané nemocniční prostředí. Najdete zde prosklenou terasu, relaxační místnost, útulnou dílnu, kde místní obyvatelé tvoří jedinečné výrobky v podobě svíček, obrázků apod. Domácí atmosféru doplňuje všudypřítomný usměvavý personál.

Dílna ve které si klienti tvoří dle svých představ

Neuvěříte, ale vidět na vlastní oči  děti a dospělé, jejichž zdravotní stav jim neumožňuje běžný život, slyšet pravdivé příběhy a zkušenosti sestřiček  je úplně něco jiného, než zaslat finanční částku těmto zařízením či podobným institucím. Něco se ve vás stane, otevře, změní a vy najednou začnete vidět svět úplně jinak. Nemám nic proti zasílání finanční částky, určitě je to potřebné, ale udělejme i něco pro SEBE. Navštivme občas nějaké podobné zařízení, podívejme se do světa těchto lidí, vyslechněme si jejich příběhy, neboť podobných zařízení či dětských domovů, Klokánků je nespočet všude kolem nás, nebo možná přímo vedle nás.

Výrobky v podobě krásných svíček

Při pohledu na tyto děti či dospělé jsem neudržela slzy, i Gituš měla slzy na pokraji, přesto našla sílu téměř každého alespoň pohlazením pozdravit.

Byl to pro nás obě velice emotivní zážitek, který nám pomohl si znovu uvědomit, co je v životě opravdu důležité. Mne přicházely myšlenky jako Proč?

Proč to svět dovolí, proč i dětem? Najednou mi přišla zpráva. Tyto lidičky přišli, aby pomohli nám, lidem, kteří se ženou za nepodstatným. Aby nám pomohli zastavit se, otevřít naše srdce a změnit se. Kdyby svět byl plný zdravých, úspěšných lidí, kde by byla šance ukázat člověku, že hodnoty života se skrývají v úplně jiných věcech. Pomáhají nám vrátit se na cestu, a ta cesta je v našem srdci. Udělejme něco pro sebe, běžme navštívit podobná místa, využijme k tomu dny otevřených dveří, které většina těchto zařízení pravidelně pořádá. Prosím, nechme lítost za dveřmi, zklidněme se sami v sobě, zastavme se, jen tak pobuďme, darujme a přijměme léčivé úsměvy či pohlazení. Zkusme potlačit emoce a slzy, o lítost tu určitě nikdo nestojí, zkusme si z tohoto setkání odnést hlubokou upřímnost, bezprostřednost těchto lidí a přenést je do svých životů v podobě upřímnosti sami k sobě a svému okolí.

Pamatuji si, že jsem občas vídávala zdravotně znevýhodněné děti či dospělé venku se sestřičkami, ale nebyl čas se zastavit a uvědomit si, hele stůj, podívej se pořádně. Přešla jsem jen s větou: „To je smutné“. Zastavme se a věnujme čas návštěvě, neboť vám slibuji, že se ve vás něco zlomí, tento den nebude dnem obyčejným, tento den bude dnem s velkým D, s vzácným D, neboť se alespoň na malinkou chvilku probudíte, uvidíte pravdu a vaše potíže vám rázem přijdou malicherné.

Relaxační místnost

Tento zážitek nelze popsat, tento zážitek musíte prožít. Jako nikdo nedovede popsat pocit při výstupu na Mount Everest, jako nikdo nedovede popsat pocit vítězství Wimbledonu, proto vám tento pocit taktéž nepopíši. Je to zkušenost, kterou jsme si měly prožít, děkujeme za ni všem těm človíčkům, které jsme ten den měly možnost potkat, taktéž děkujeme paní Dagmar Bečvářové, za její jistě vzácný čas, který nám věnovala.

V neposlední řadě děkujeme i těm, kteří zde každý den 24 hod. denně jsou pro ty jež je potřebují.

Běžme udělat něco pro SEBE….. my už tak učinily a učiníme znovu.

Martina a Gita

Naše síla

Naše síla je v nás

Vážení čtenáři,

ráda bych se podělila o zdroj naší síly. Naše síla pramení z přátelství, z důvěry a z našeho snu, který realizujeme. Mamavis je připraven zvládnout jakoukoliv cestu, kterou nám život připravil. Cesta, kterou jsem se vydala nebyla posetá pouze květy, byla poseta zkušenostmi, řadou omylů, učením se novým věcem, a pevnou vůli tj. vírou.

Naše síla pramení z nás jako celku

Naše důvěra a víra v naší cestu je stále zkoušena. A my děkujeme, neboť sílíme, jsme více a více zakořeněni, rosteme do výšky a naše větve sahají vzhůru i k zemi, kde tvoří ochranu. Jsme jako strom, který nelze obejmout jedním člověkem, strom, který nelze vyrvat s kořeny. Vidíme naší cestu z výšky, která je široká a nádherná.

Sílu a víru má každý z nás v sobě. Někdo více, někdo méně, ale vždy na ní může pracovat. Pokud se rozhodnete a věříte i přes své vlastní pochybnosti a pochybnosti svého okolí, pak jste vyhráli. Vyhráli  jste být silnějším člověkem ve všech činnostech svého života. Věřte si! Buďte silní! Nepochybujte, i když  jste právě na dně. Dno je učitelkou, dno je zdrojem síly a růstu.  Vítejte ho, neboť z Vás vytvoří nového člověka. Člověka, který ví, že je vše v naprostém pořádku a vše je dokonalé, i když se to na první pohled nezdá. Ví, že vždy je o něj postaráno, neboť život je lekce a růst. Ví, že život je dar, život je zkušenost, život je kouzlo, život jste Vy. Až získáte tuto víru sami v sebe, již Vás nic nedokáže porazit, zničit, vyděsit. Znát své dno, ale zároveň vidět světlo je mostem ke zralosti a dospělosti.

Vítejte nepřítele, neboť nepřítel je Váš největší učitel a Zdroj poznání.

Stav spokojenosti vystihuji:
Obdivuji se, neboť jsem to dokázala. Miluji se, neboť v sobě vidím krásu jemné síly a pevné vůle.  Jsem se sebou spokojená, neboť jdu cestou, které věřím, kterou vítám a kterou tvořím svým příběhem.

Síla mě živí, dává růst a tvar, vychovává mě, vede k dospělosti, chrání mě. Koná, ale nevytváří závislost, dospívám. Tomu říkám tajemná moc.

Někde pod nebem je kořen světa, který zakořenil v Matce Zemi pod názvem Mamavis, Máma která ví… Co bylo správně zaseto, vzklíčí a nebude nikdy opuštěno, co bylo dobře zakořeněno, nebude nikdy vytrženo.

Tato síla je opravdová, důvěřuj životu, důvěřuj přírodě, pěstuj tuto sílu v dětech, pěstuj tuto sílu sám v sobě. Vrať se k Mamince Zemi, k vodě, k zeleni, vrať se ke svému Zdroji.

Naše cesta je široká, ale lidé dávají přednost postranním stezkám. Vrať se zpět na cestu k sobě, neboť vše je uvnitř každého z nás.

Pojďme, Věřme, Buďme silní…

Miminka a zábaly

Nic není náhoda

Milé Maminky,

ráda bych Vám touto cestou sdělila svůj příběh, abych Vás podpořila, dodala sílu, ale zároveň i klid, neboť vše, co se děje kolem nás, je v dokonalém pořádku a má své opodstatnění. Nic není náhoda a každá situace, kterou procházíme, je zkušenost k uvědomění si, že náhoda neexistuje.

Vaše miminko si Vás vybralo a plně si uvědomuje svůj příchod na tento svět, i když si zvolilo cestu brzkého “předčasného“ narození. Věřte, že vše je v dokonalém pořádku.

Jmenuji se Martina a můj příběh začal ztrátou tj. samovolným potratem děťátka v 6. měsíci a následně ve 2. měsíci. To vše v jednom roce 2012. V roce 2013 k nám přišla má dcera Natálka, která se narodila o dva měsíce dříve, než byl stanovený termín. Před narozením Natálky jsem byla „udržována“ v Ostrovské nemocnici na Gyneprilu. Již samotné dvouměsíční ležení na lůžku nyní chápu jako zdroj zkušenosti, neboť jsem poznala úžasné lidi a mohu říci i kamarádky. Pozitivní přístup sester a gynekologů mi přinesl spoustu poznatků a informací.

Příchod Natálky na tento svět byl nečekaný jak pro primáře a porodníky, tak i pro mě, neboť jsem měla být následující den propuštěna po dvou měsících domů. Natálka se narodila 6.10. ve 13.07 hodin v Ostrově. Kontrakce či celkový porod trval hodinu či dvě, a tím pádem nás nestihli převést na oddělení Mostecké nemocnice pro předčasně narozené děti. Rychlý porod změnil trasu z mostecké nemocnice na karlovarskou nemocnici. Natálka byla převezena záchrannou službou na jednotku intenzivní péče v Karlových Varech. Následující den jsem jela za svou dcerkou.

Zvonek karlovarské nemocnice JIP. Po druhém zazvonění nám otevřela zatím neznámá sestřička,
která mě zavedla k Natálce s otázkou, zda jsem se za svobodna jmenovala Martina Štefanková. Sdělila jsem, že ano. Další otázka „Máte tatínka Vladimíra Štefanka?“ Ano. Odpověď sestřičky: „Tak to budu Vaše teta.“
Údiv a nadšení se nedají popsat…

Naše Natálka nám našla ztracenou rodinu mého tatínka, kterou jsme marně hledali. I sám její příchod dne 6. 10.  je totožný s datem narození mého tatínka Vladimíra a to dne 6. 10., který vyrůstal od miminka v dětském domově a sourozence v té době rozdělili do různých dětských domovů.

Nic není náhoda a příchod Vašich dětí je dnem nejkrásnějším, děťátko si samo vybere svůj den s velkým D. Den, který Vám změní život i vašemu okolí. Nyní náš děda, pravidelně navštěvuje svého bratra s tetou a oni nás. Dokonce mají společné zájmy a tou jsou různé vynálezy. Vylepšují mi zábaly a šicí dílnu o nové technologie. Již vím, po kom to mám 

Tímto děkuji všem sestrám, gynekologům, primářům, všem porodním zařízením a jednotkám intenzivní péče pro předčasně narozené děti, za jejich povzbudivá slova, za jejich péči nám, maminkám a především našim dětem, kterým pomáhají adaptovat se po brzkém příchodu na tento krásný svět.

Děkuji své dceři Natálce za tento den. Děkuji za možnost poznání mateřské lásky. Láska Matky je nekonečná a nepopsatelná. Děti nám přináší do života stále nové podněty k tvoření a rozvoji nás samotných. Děkuji za inspiraci a možnost tvořit.

Touto cestou bych Vám ráda předala informaci ohledně naší tvorby a mé cesty MAMAVIS – Máma, která ví… 

S vděkem a sílou
Martina a Natálka