/ROZHOVOR/ Firmou roku Ústeckého kraje se stala společnost z Klášterce nad Ohří, která vyrábí známé Priessnitzovy zábaly. Jedná se o Mamavis healing care, kterou před čtyřmi lety založila Martina Štefanková prakticky na koleni. Produkt je chráněn úřadem průmyslového vlastnictví a od začátku s ním sklízí úspěchy na úrovni krajské, republikové i světové.

První zábalový pás mladá maminka vytvořila po zkušenosti s nemocnou dcerkou. Měla zánět průdušek a lékařka doporučila použít hrudní zábal. “Jenže ten jí neustále padal na bříško, Natálka brečela a já se divila, proč neexistuje ručník na suchý zip,“ popsala.

To Martinu inspirovalo k vývoji vylepšeného, opakovaně použitelného Priessnitzůva zábalu. Podařilo se jí modernizovat dosud běžně používaný “priessnitz”, kdy se jedna vrstva namáčí do studené vody a vyždímaná přikládá na tělo, svrchní vrstvu tvoří ručník a dovnitř mnozí lidé vkládají igelit.  Nahradila ho jediným pásem. Obsahuje tři vrstvy včetně speciálního tepelného jádra. “Používání igelitu není vhodné, Priessnitz používal voskovanou látku, kterou neprostoupila voda, přesto ale byla prodyšná,” upozornila Martina Štefanková.

Postupně vytvořila celou výrobkovou řadu zábalů pro děti a dospělé, navázala úzkou spolupráci s Priessnitzovými léčebnými lázněmi v Jeseníku  a vybudovala si kreativní tým, s nímž sklízí další ocenění.

Mamavis nedávno získala titul IBM Firma roku 2022 Ústeckého kraje. Vy už jste s ní ale dokázala uspět také na národní a světové úrovni. Překvapilo vás vůbec, že jste opět vyhrála?

Nečekala jsem, že zvítězíme, protože do finále soutěže se dostaly velmi úspěšné firmy s úžasnými podnikatelskými nápady. Byla jsem na pódiu v šoku, takže jsem ani nedokázala vyslovit, jakou mám radost. Nesmírně si té výhry vážím, je to odměna nejen pro mě, ale pro celý náš tým, který se mnou spolupracuje a pomáhá mi.

Kdybyste měla poměřit dosavadní úspěchy, kterých si ceníte nejvíc?

Byla to výhra v programu Nastartujte se s Komerční bankou, zábalové pásy se také dostaly mezi osm nejlepších biotech projektů mezinárodní soutěže Startup World Cup a nejnověji sem patří právě i první místo v krajské soutěži. Všech ocenění si vážím.

Škálu zábalových pásů jste postupně rozšiřovala. Jaké novinky máte?

Rozšířili jsme zábaly o zábalovou čepici, zápěstník a zábal na karpální tunely, které oceňují například řidiči, “ajťáci”.

Je část těla, na kterou zábal nemáte?

Vlastně ne. Máme totiž i zábalovou deku, která pokryje celé tělo.

Vyrábíte i nějaké netypické zábaly?

Umíme vytvořit zábaly na míru pacientovi v menší či větší velikosti. Plníme i speciální požadavky například sociálních ústavů, když je potřeba ušít zábal například pro dítě s tělesným postižením.

O co je největší zájem?

Samozřejmě o krční zábaly, protože se z devadesáti procent řeší respirační onemocnění. I my se jimi zabývali přednostně. Pak jsou to ale také zábaly kolenní a hrudní.

Kolik zábalových pásů dokážete vyprodukovat za měsíc?

V řádu tisíců. Zaměstnáváme švadlenky, které nám šijí pro e-shop a využíváme externí šicí dílny v Ústeckém kraji, často jde o chráněné dílny.

Jak se vám dařilo za covidu?

Podobně jako jiní jsme se pustili ve snaze pomoci do šití ochranných roušek. Co se týče zábalů, covid je respirační onemocnění a na lékárenských portálech vycházely články, že na toto onemocnění pomáhá Priessnitzův zábal. To se projevilo v oživení prodeje.  

Nakolik se vám díky tomu podařilo nakopnout výrobu?

Zvedla se určitě o padesát procent. Byl to i impuls k tomu, abychom více zapojili externí šicí dílny.

Váš tým se významně rozrostl, kdy se to stalo?

Děje se to vlastně průběžně. Kolega mi s nadsázkou a úsměvem říká, že v naší firmě je to podobné jako v románu Marka Twaina o Tomu Sawyerovi. Ten babičce natíral plot s takovou vervou a zapálením, až to bylo lákavé i pro jeho kamarády. Rádi se k němu přidávali, aby mu pomohli.  Zpočátku jsem byla sama, stříhala jsem látky o víkendech, s šitím mi pomáhaly švadlenky okolo. Dnes mám tým spolupracovníků, z nichž řadu naše firma zaměstnává, a s některými zatím spolupracuji externě. Zapojují se jak do rozvoje firmy, tak do akcí našeho spolku Mamavis, s přednáškami pro dospělé a děti a spolu s PLL chystáme také vydání knihy pohádek na motivy příběhů ze života světově uznávaného přírodního, “vodního” lékaře Vincenze Priessnitze. Ten byl i skvělým člověkem a zdatným podnikatelem, přes všechna úskalí a překážky.  

Přednášíte také v Klášterci a okolí?

Ne, ale rádi bychom.

Město Klášterec uzavřelo s Priessnitzovými léčebnými lázněmi obchodní partnerství, budují společně lázně, a tak by se nabízelo, že budete k nějaké formě spolupráce přizváni i vy? Děje se něco takového?

Zatím ne, ale doufáme v to. Uvítali bychom, kdybychom mohli přenést spoustu dobrých zkušeností ze spoluprácei s Priessnitzovými léčebnými lázněmi i k nám do kláštereckých lázní a více spolupracovat i s městem. Zatím se snažíme získat větší prostory pro rozvoj firmy, proto jsme se přihlásili do výběrového řízení o prostory bývalé Komerční banky. Udělali bychom tam i menší infocentrum, kde by se lidé více dozvídali o cestě zakladatele vodoléčby a vlastně i jednoho z prvních koučů zdravého životního stylu.

V minulosti jste hovořila i o tom, že by se pro vaše zábaly mohla využívat klášterecká minerální voda. Stále to platí?

Rádi bychom takto lázně podpořili. Vnitřní díl zábalu se namáčí do studené vody, doporučujeme studánkovou, většina lidí ale pochopitelně používá kohoutkovou. Klášterecká minerální voda by byla lepší.

Jakými dalšími směry se chcete rozvíjet?

Inovujeme výrobek a rádi bychom rozšířili výrobu zábalů také pro zvířata.

Takže pes by měl třeba zábal na krk?

Zaměřili bychom se hlavně na psy a koně a zábaly na hrudník nebo zraněné končetiny. Některá zvířata špatně snášejí léky, nebo jsou jimi léčena nadměrně, proto máme podporu také od veterinářů.

Jak blízká je to budoucnost?

Myslím si, že bychom mohli začít v příštím roce.

Máte ještě další cíle?

Spolupracujeme s Inovačním centrem Ústeckého kraje a jedním z živých témat je navázání spolupráce s Výzkumným ústavem balneologickým ve Mšeném. Připravujeme společný projekt, který k současnému přírodně léčitelskému, fyziologickému přístupu u našich Priessnitzových zábalů přidá i přístup takříkajíc vědecký, medicínský, biochemický. Zjednodušeně řečeno, dnes dobře víme, že zábal pomáhá a proč. Stejně tak je však pro nás důležité mít vědecky podloženo, co se při použití zábalu odehrává konkrétně v buňkách kůže v místě jeho aplikace (krk, hruď, karpál atd.) Nebo třeba při použití jiné vody než kohoutkové, například s možností použití aktivní léčivé látky. To vše nám pomůže zábaly dál inovovat, aby lidem sloužily ještě lépe.

Čeho byste ráda se svými zábaly dosáhla?

Aby byly v každé lékárničce.

Se zábaly jste začala, abyste pomohla své dceři. Používáte je doma?

Samozřejmě. Hlavně když Natálku bolí zub nebo ucho. Do kapsiček v zábalovém pásu vkládáme česnek a bylinky, aby vytáhly bolest. Také když se jí nedávno začala spouštět krev z nosu, použila jsem zábalovou čelenku. Drží na svém místě celou noc. Natálka na ni nenechá dopustit, sama si ten zábal umí udělat.

Infoblok:

Příběh Vincenze Priessnitze

Legenda říká, že k léčení vodou známého zakladatele hydroterapie inspirovala zraněná srna. Jako dítě totiž pozoroval, jak si chodila omývat ránu do pramene až do úplného vyléčení. Když mu ve čtrnácti letech při svážení dřeva otěže skříply ruku, bolest následně uklidňoval mokrými zábaly. O dva roky později utrpěl těžký úraz, když mu hrudník přejel povoz se splašenými koňmi. Ranhojič si s ranami poradit nedokázal, prohlásil, že z hocha bude nadosmrti mrzák. Priessnitz se ale vyléčil sám s pomocí studených obkladů a vody. Zlomená žebra si rovnal o opěradlo židle. Zpráva o “zázračném” uzdravení chlapce se rozšířila, takže začal zprvu léčit zvířata sousedů a později I obyvatele Gräfenbergu (ve slezské části Jeseníku). Nakonec se mu do rukou svěřovali I významní občané z Frývaldova i Vídně. Ve svém domě založil první vodoléčebný ústav na světě.

Deník/Miroslava Šebestová
Zdroj: https://chomutovsky.denik.cz/zpravy_region/firma-usteckeho-kraje-mamavis-priessnitzuv-zabal-20220926.html

Vícen na www.mamavis.cz